PoolLab 1.0 je předchůdce s jednou kyvetou a Bluetooth do aplikace. Není to rozbitá dvojka, jen starší tělo: méně parametrů, jedna komora, pořád tabletová metoda.
PoolLab 1.0 měří základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0. Rozsah, ve kterém má tahle metoda smysl, je podle metody v paměti přístroje. Reakce stojí na tomhle: tablety k PoolLabu 1.0. Reagencie, která k ní patří, je reagencie Water-i.d. určené k této generaci. Voda, ke které to sedí, je domácí bazén. Mimo tuhle otázku přístroj neumí stejnou šíři metod jako PoolLab 2.0 a laboratorní CHSK.
Číslo na displeji je světlo po reakci, přepočtené kalibrací v PoolLab 1.0. Není to pocit z vody, není to dávka chemie a není to rozbor. Když se výsledek trefí do rozsahu podle metody v paměti přístroje, máš koncentraci ve vzorku, který jsi právě nalil. Když se netrefí, máš konec stupnice, nebo nulu, a obojí se má opakovat dřív, než se podle toho sáhne na kbelík.
Co si z PoolLab 1.0 odneseš
| Přístroj | PoolLab 1.0 |
|---|---|
| Co měří | základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 |
| Rozsah metody | podle metody v paměti přístroje |
| Metoda | tablety k PoolLabu 1.0 |
| Reagencie | reagencie Water-i.d. určené k této generaci |
| Kde se bere | domácí bazén |
| Co tím nezjistíš | stejnou šíři metod jako PoolLab 2.0 a laboratorní CHSK |
Bazénový fotometr měří chemii, ne pocit z vody
U bazénu a vířivky se fotometr bere do ruky kvůli chloru, bromu, pH, alkalitě a kyselině kyanurové. PoolLab 1.0 z toho umí to, co má v metodách: základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0. Rozsah podle metody v paměti přístroje je hranice, za kterou číslo přestává být metoda. Voda může být zelená, kluzká nebo cítit po chloru a přístroj k tomu mlčí, pokud zrovna neměříš parametr, který to způsobuje.
Volný chlor je DPD na začátku. Celkový chlor je další reagent, často DPD3. Vázaný chlor je rozdíl, ne třetí magické tlačítko, pokud ho přístroj sám nepočítá z obou měření. Kyselina kyanurová u venkovního bazénu chlor drží na slunci a zároveň ho umí držet tak, že volný chlor na displeji pořád „sedí“, ale voda se nechová, jak čekáš. pH z fenolové červeni řekne stav teď. Alkalita řekne, jestli pH zítra zase uteče. To jsou různé tablety.
Bromová vířivka není chlorový bazén s jiným názvem. Aktivní kyslík, ozón a oxid chloričitý mají vlastní metody a často reagencie, které v základním kufru nejsou. Glycin se přidává tam, kde chlor jinak překryje ozón nebo oxid chloričitý. PoolLab 1.0 to neuhádne. Metoda tablety k PoolLabu 1.0 musí být ta, kterou spouštíš, a reagencie reagencie Water-i.d. určené k této generaci.
PoolLab 1.0 neumí stejnou šíři metod jako PoolLab 2.0 a laboratorní CHSK. Na soukromý bazén, který hlídáš sám, často stačí šestice parametrů. Na provoz, kde se střídá železo z doplňování studnou, fosforečnany a tvrdost, už jedna chlorová metoda nestačí. Pořád to není rozbor vody pro kolaudaci.
Postup s tabletou u PoolLab 1.0
Nabereš vodu z místa, které chceš znát, do čisté kyvety přístroje PoolLab 1.0. Bez reagencie uděláš nulu. Teprve potom přijde tableta metody tablety k PoolLabu 1.0 na základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0. Tableta patří k reagencie Water-i.d. určené k této generaci. Druhá značka, i když na obalu slibuje stejný parametr, je jiná kalibrace. Tabletu rozdrť tak, jak píše návod, tyčinkou, ne prstem.
Nech doběhnout čas reakce. Měření v půlce je jiné číslo. Kyvetu otři, ať na skle není kapka, a vlož ji tak, jak přístroj chce, optikou ve směru světla. Rozsah podle metody v paměti přístroje čti i s jednotkou. Když přístroj hlásí konec rozsahu, není to výzva přidat druhou tabletu do stejné kyvety.
Když jde o domácí bazén, zapiš si čas a místo. PoolLab 1.0 neumí stejnou šíři metod jako PoolLab 2.0 a laboratorní CHSK. Jedna tableta je jedna otázka. Další parametr je další tableta, často čistá kyveta a nová nula, pokud návod neříká, že série běží z jedné nuly.
Reagencie k PoolLab 1.0 má šarži a stáří
Metoda tablety k PoolLabu 1.0 stojí na tom, že reagencie zreaguje. Prošlý sáček, navlhlá tableta nebo prášek z otevřené lahvičky bez víčka dají slabou barvu, nebo žádnou. PoolLab 1.0 pak ukáže nulu nebo číslo dole v rozsahu podle metody v paměti přístroje, i když základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 ve vodě je. Nejdřív ber novou reagencii ze stejné metody. reagencie Water-i.d. určené k této generaci Patří do sucha, zavřené, mimo slunce na parapetu.
Tableta do jiného přístroje není „to samé, jen od jiné značky“. DPD na volný chlor není metoda na železo. Fenolová červeň na pH není alkalita. Sáček Hanna Checkeru nepatří do kyvety PoolLabu a tableta Lovibond nepatří do Checkeru, i když obojí na obalu zmiňuje podobný parametr. Kalibrace je v PoolLab 1.0, chemie musí být ta, pro kterou ji výrobce napsal.
Když dojdou reagencie, dokupuje se sada k PoolLab 1.0 a k základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0, ne univerzální kelímek z drogerie. Kapkový tester vedle fotometru může sloužit jako hrubá kontrola, ale jeho barva se do PoolLab 1.0 nepřenáší.
Kraj rozsahu podle metody v paměti přístroje není malá nepřesnost
Metoda v PoolLab 1.0 platí uvnitř rozsahu podle metody v paměti přístroje. Pod spodní hranicí přístroj často ukáže nulu, i když stopa základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 ve vodě je. Nad horní hranicí číslo přestane růst, bliká chyba rozsahu, nebo se hodnota tváří jako strop metody. To není „hodně“. Je to konec stupnice. Ředit vzorek vodou z kohoutku, aby ses vešel do rozsahu, smíš jen když to metoda výslovně dovoluje a počítáš s ředěním. Jinak naředíš i základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 a číslo je o něčem jiném.
Když jde o domácí bazén, lidi ten strop čtou jako přesný výsledek a podle něj sahají na chemii. PoolLab 1.0 k tomu návod nedává. Říká jen, že základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 je v metodě, nebo mimo ni. Mimo ni vezmi metodu s jiným rozsahem, ne druhou kapku stejné reagencie do stejné kyvety.
Jednotky si nepleť. Miligram na litr, mikrogram na litr a stupeň dKH nejsou tři názvy téhož. Když opisuješ číslo z PoolLab 1.0, opiš i jednotku z displeje, ne tu, kterou má kamarád u jiného přístroje.
Odběr pro PoolLab 1.0: odkud voda skutečně je
Výsledek (základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0) platí pro vodu v kyvetě, ne pro celý bazén, celou studnu nebo celý okruh. Když jde o domácí bazén, rozhoduje místo. Z hladiny, kam svítí slunce, ze dna, kde leží kal, z kohoutku za filtrem a z vypuštěného kalníku dostaneš čtyři různé vzorky. PoolLab 1.0 je všechny změří stejně poctivě. Špatně je číst je jako jedno číslo „vody“.
Nádobka na odběr má být čistá od minulé reagencie. Stačí jedna kapka DPD nebo železitého reagentu v kanystru a další nulování je mimo. Kyvetu plň tak, aby v optické dráze nebyla bublina. Bublina ubere světlo podobně jako barva. U tablety k PoolLabu 1.0 nech reagencii doběhnout čas z návodu. Měření v půlce reakce je jiné číslo než měření na konci, a PoolLab 1.0 nepozná, že jsi spěchal.
Vzorek, který stojí hodinu na slunci, už není ten odběr. Chlor klesá, zákal se sráží, teplota uteče. K PoolLab 1.0 patří měření hned po odběru, ne „večer z lahve“.
Co PoolLab 1.0 schválně nevidí
PoolLab 1.0 umí měřit základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 v rozsahu podle metody v paměti přístroje. Neumí stejnou šíři metod jako PoolLab 2.0 a laboratorní CHSK. Když na obalu nebo v menu není druhá metoda, přístroj ji nezíská aktualizací nálady. U jednoparametrového Checkeru je to celé: jedno tlačítko, jeden rozsah, jedna reagencie. U fotometru s víc metodami je každá metoda samostatná. Volný chlor není celkový chlor. Fosforečnan není dusičnan. Železo není mangan. Alkalita není pH.
Lidi ten rozdíl obejdou tím, že číslo přeloží na věc, kterou přístroj neměří. Vysoké železo není důkaz bakterií. Nízký chlor není důkaz, že je voda k pití. pH v pořádku není důkaz, že alkalita drží. PoolLab 1.0 k tomu mlčí, protože na to nemá metodu. Na rozhodnutí, jestli se voda pije, patří rozbor, který fotometr v kapse nenahradí. PoolLab 1.0 je na opakovanou kontrolu parametru, který už znáš a který umí změřit.
Když potřebuješ druhý parametr, je to druhá metoda a často druhá reagencie. Není to „ještě jednou to samé“ na PoolLab 1.0.
Jak PoolLab 1.0 vezmeš do ruky
Než PoolLab 1.0 zapneš, měj připravenou reagencii reagencie Water-i.d. určené k této generaci a kyvetu, která k němu patří. Voda a přístroj ať nejsou rozpálené na slunci. Optika a reakce mají teplotu, při které metodu výrobce psal. Ledová voda ze studny a kyveta z rozpáleného auta nejsou stejné podmínky. Nech odběr chvíli srovnat, pokud návod neříká měřit okamžitě — u chloru naopak měř hned, protože chlor v otevřené kyvetě uteče.
Postup je krátký a nemá se vylepšovat. Odběr, nula na čistém vzorku, reagencie, čas, čtení. Mezitím kyvetou netřepej tak, ať do optiky napěníš vzduch, pokud metoda třepání nechce. Některé tablety se mají rozdrtit tyčinkou, ne prstem. Prst přidá krém a kožní film, PoolLab 1.0 ho přečte jako základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0.
Číslo si opiš i s jednotkou a s tím, co jsi měřil. „Chlor 1,2“ bez volný/celkový a bez přístroje je za týden k ničemu. PoolLab 1.0 měří základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0, rozsah metody je podle metody v paměti přístroje.
Vlnová délka v PoolLab 1.0 není bílé světlo
Fotometr nesvítí na vzorek baterkou a neptá se oka. PoolLab 1.0 má LED na vlnové délce, na které metoda tablety k PoolLabu 1.0 očekává barvu reakce. Jiná barva, třeba z jiné tablety, se na té vlně chová jinak. Proto „podobně modrá“ reagencie z jiného kelímku nesedí do kalibrace. Přístroj nepozná značku tablety. Pozná jen světlo, které prošlo.
U jednoparametrového přístroje je vlnová délka vybraná výrobcem a neměníš ji. U laboratorního fotometru s víc filtry metoda sama řekne, který filtr použít. Ruční přepnutí na „něco blízkého“ není ta metoda. PoolLab 1.0 potom počítá základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0 špatnou matematikou, i když kyveta je čistá a nula sedí.
Proto se u PoolLab 1.0 drží rozsah podle metody v paměti přístroje a reagencie reagencie Water-i.d. určené k této generaci. Optika bez správné chemie je luxmetr na barevnou vodu, ne stanovení základní bazénové parametry, méně metod než u verze 2.0.